Hoffmannův dům, náměstí č. p. 263, Brtnice, 2003
katastr
Brtnice
-
popis lokality
Hoffmannův dům, náměstí č. p. 263, Brtnice, 2003
Výzkum byl iniciován úpravami stávajících interiérů domu a výstavbou nového objektu v jeho dvorní části (Hejhal 2003). V obou případech šlo o výrazné zásahy jak do zdiva, tak do archeologicky cenných terénů. Výzkum probíhal během měsíců dubna a května roku 2003. Stavba se nachází v jižním rohu východní fronty domů na náměstí Svobody.
V současné době je k dispozici vypracovaný nedestruktivní stavebně – historický průzkum autora Miroslava Ambroze. Nejstarší v hmotě domu rozpoznatelná stavební fáze náleží pozdní gotice. Z této doby zůstala zachována zaklenutá komora, středová zeď a gotický portálek v zadní části průjezdu. Zřejmě počátkem 17. století došlo k renesanční přestavbě a rozšíření domu. Roku 1760 byl dům poškozen požárem. V této souvislosti došlo k další, rozsáhlé rekonstrukci. Před rokem 1911 dům prošel rekonstrukcí podle návrhů J. Hoffmanna (Ambroz 1996).
Ve všech místnostech přízemí byly po snížení podlah zaznamenány navážkové vrstvy, obecně datovatelné do vrcholného novověku. V místnostech 107 a 113 byla pod navážkami zdokumentována starší kamenná dláždění, taktéž novověkého stáří. Zřejmě nejdůležitějším objevem bylo odkrytí kamenné zdi v místnosti 109. Nově objevená zeď byla pohřbena pod novověkými navážkami vyrovnávajícími terén a nekopírovala dnes stojící zdivo.Výstavba části domu s touto místností je podle stavebně-historického průzkumu datována nejspíše na počátek 17. století (Ambroz 1996, 16). S tímto faktem koresponduje i nález dvou stříbrných mincí vyražených 1584 a 1615 v kontextu překrývajícím objevenou zeď. Jedná se o půlbatzen vyražený roku 1584 a trojkrejcar vyražený roku 1615 (Militký 2003). Nalezené zdivo, které je starší než zdivo stojící, datujeme tedy ante quem šířeji do doby před poč. 17. století. Zdivo můžeme interpretovat pouze jako zbytek starší stavební fáze domu, popř. zbytek domu staršího. Tato interpretace by nasvědčovala teorii o vysazení dnes stojícího domu na více parcelách (např. Samek 1994, 258). Provedený archeologický výzkum ovšem tuto domněnku nemůže zodpovědně potvrdit (ale ani zodpovědně vyvrátit).
Na dvoře v zadním traktu domu byly na profilech výkopů zachyceny vrstvy datované keramickým materiálem do 17.–19. století. Tyto vrstvy vznikly vyrovnáváním terénu na ploše, která byla využívána jako hospodářské zázemí domu. Ukládání vrstev bylo ve spodních partiích motivováno pravděpodobně i snahou po zpevnění komunikační úrovně dvora z důvodu vysoké hladiny spodní vody. V jižní části hospodářského dvora byla zachycena kamenná zídka, probíhající západo-východním směrem. Tuto zídku můžeme interpretovat jako parcelní, popř. se jedná o zbytek bývalého vnitřního členění dvora.
Literatura:
Ambroz, M. 1996: Hoffmannův dům. Brtnice č.p. 263. Stavebně-historický průzkum.
Hejhal, P. 2003: Brtnice. Rekonstrukce Hoffmannova domu. Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu.
Militký, J. 2003: Zpráva o numismatickém zpracování souboru mincí objevených při archeologickém výzkumu na lokalitě Brtnice (okr. Jihlava) – Hoffmannův dům, Praha.
Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek, Praha.-
obrazy
-
archeologické lokality
-
archeologické výzkumy
-
autor
Hejhal
