Hrobky, kostel Povýšení sv. Kříže, Jihlava
součást lokality
Křížová - Křížová ulice - Kostel Povýšení sv. Kříže, Křížová ulice č. 112/4, Jihlava
-
katastr
Jihlava
trať
Křížová ulice
-
popis lokality
Hrobky
V presbytáři kostela byly v průběhu 20. století otevřeny dvě barokní hrobky nacházející se nedaleko od sebe ve střední části chóru na severní (S hrobka) a jižní straně (J hrobka). S hrobka byla prozkoumána v červenci roku 1943 vojáky náhradního zákopnického praporu pod vedením voj. dipl. ing. Rinkeho. Zprávu o výsledcích výzkumu sepsal v témže roce prof. dr. Karl Kühn, který popisuje nález jako zděnou hrobku překrytou valenou klenbou a opatřenou maltovou podlahou. Na dně hrobky zaznamenal řadu již dříve narušených ztrouchnivělých malovaných dřevěných rakví s lidskými skelety, které se nacházely v pokročilém stádiu rozkladu pravděpodobně díky vlhkosti. Mezi vrstvami rakví byly nalezeny zbytky oděvů, hřebenů a čelenek, jež byly datovány do 18. století. Z popisu nálezové situace vyplývá, že S hrobka byla narušena a pravděpodobně i vykradena před rokem 1943. Na závěr K. Kühn předpokládá její vznik na konci 18. století po zrušení kláštera. Podle novějšího záchranného archeologického výzkumu prováděného v jižní hrobce v roce 1996 se zdá, že obě hrobky vznikly ve stejném časovém období. Jižní hrobka obsahovala podobný inventář jako severní s narušenými pohřby datovanými podle milodarů do 18. století. Kromě běžné hrobové výbavy byly nalezeny pro datování důležité kovové náhrobní destičky, které byly původně upevněné na rakvích. První destička patří Matyáši Zebovi, zakladateli významného jihlavského obchodnického rodu, jenž v Jihlavě v první polovině 18. století ovládal trh se suknem. Matyáš Zebo nechal postavit ve střední části presbytáře kostela pravděpodobně dvě hrobky a sám v té jižní po své smrti 18. července 1718 spočinul. V roce 1996 se podařilo v jejím jihozápadním rohu odkrýt v původní poloze zachovalou kostru muže nad 50 let (k. 101). Vzhledem k poloze nálezu se jedná o jeden z nejstarších pohřbů v objektu a mohl by tudíž patřit Matyáši, jehož rozlomená kovová destička nalezená na jiném místě v druhotné poloze nás informuje o tom, že zemřel ve věku 59 let a nechal postavit tyto hrobky pro své dědice a následovníky (obr.). Nálezy dalších kovových destiček svědčí o pochovávání jiných členů rodu, Jana Karla Antonína Zeba (obr.) a Anny Marie Taubenk, rozené Zebo (obr.). K posledně jmenované pravděpodobně patří nález části skeletu č. 111 asi 30–40 leté ženy s rozsáhlým tuberkulózním zánětem levého kyčelního kloubu. Podle polohy obou hrobek na významném místě mezi oltářem a vítězným obloukem v presbytáři můžeme uvažovat o úzkých vztazích mezi rodinou Zebů a dominikánským řádem, který zažívá po „protestantském“ 16. a neklidném „válečném“ 17. století v první polovině 18. století svou renesanci. Patrně nejvýznamnějším příslušníkem tohoto jihlavského patricijského rodu byl Josef Ignác Zebo von Breitenau (1696–1765), jemuž císař Karel VI. udělil šlechtický titul a který zbohatnul především na dodávkách látek a součástí výstroje pro císařskou armádu.-
obrazy
-
ulice
-
Spádová obec
-
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Archeologické výzkumy v dominikánském klášteře v Jihlavě."
-
archeologické výzkumy
2009 Jihlava, Křížová ulice č. 112/4, kostel Povýšení sv. Kříže, rekonstrukce
-
autor
Zimola
